Připravujeme informace, které po nástupu pětikoalice zmizely z českého internetu.
MAGICKÁ HRANICE TŘÍ BILIÓNŮ PŘEKONÁNA
K roku 2024 se státní dluh České republiky odhaduje na přibližně 3,115 bilionu Kč (3115 miliard Kč). Tento dluh představuje významný nárůst v porovnání s předchozími lety. Zvyšující se státní dluh je zčásti důsledkem opatření přijatých na podporu ekonomiky během pandemie COVID-19 a následných ekonomických výzev (KrasnaZeme.cz) (CNB.cz).
Ministerstvo financí pravidelně aktualizuje informace o vývoji státního dluhu a zveřejňuje čtvrtletní zprávy, které detailně popisují strukturu a strategii financování dluhu (Ministerstvo financí ČR). Aktuální vývoj státního dluhu a jeho predikce jsou dostupné na webových stránkách Ministerstva financí a České národní banky.
Pro více podrobností o struktuře a dalších aspektech státního dluhu můžete navštívit oficiální stránky Ministerstva financí ČR nebo České národní banky (KrasnaZeme.cz) (CNB.cz).
Státní dluh České republiky zaznamenal v posledních letech výrazný růst.
V roce 2022 činil celkový státní dluh ČR přibližně 2,8948 bilionů Kč. Tento dluh pokračoval v růstu a v roce 2023 dosáhl 3,1109 bilionů Kč. K datu 29. února 2024 dosáhl státní dluh České republiky 3,1154 bilionů Kč (Ministerstvo financí ČR) (KrasnaZeme.cz) (Ministerstvo financí ČR).
Rozdělení státního dluhu podle typu ukazuje, že většinu tvoří domácí dluh, zejména prostřednictvím střednědobých a dlouhodobých státních dluhopisů vydaných na domácím trhu, zatímco zahraniční dluh tvoří menší část (Ministerstvo financí ČR).
Více podrobností o struktuře a vývoji státního dluhu lze nalézt na stránkách Ministerstva financí ČR, které pravidelně aktualizuje data o státním dluhu (Ministerstvo financí ČR) (Ministerstvo financí ČR).
Státní dluh České republiky výrazně narostl po období vlády Andreje Babiše. Na konci roku 2021, kdy končila jeho vláda, dosáhl státní dluh výše přibližně 2,49 bilionu Kč. V roce 2022 došlo k dalšímu nárůstu dluhu na 2,894 bilionu Kč, což odpovídá přibližně 42,9 % HDP (Ministerstvo financí ČR) (Národní rozpočtová rada).
LŽIVÉ A NESPLNITELNÉ SLIBY
POLITICKÉ TRAFIKY PRO PIRÁTY
MÍSTO SPLNĚNÍ – ZMĚNA PROGRAMU
ZAMLČENÝ VEČÍREK LŽI (KDU-ČSL)
DOZIMETR (STAN)
KAMPELIČKA (ODS)
ZNEUŽITÍ DŮVĚRY LIDÍ
POPULISTA JE VLASTNĚ LHÁŘ
MÍSTO PROSPERITY DLUHY
STRAŠENÍ A VÁLEČNÉ ŠTVÁČSTVÍ
BRANÍ DŮCHODCŮM A NÁKUP ZBRANÍ
LHANÍ A OBVIŇOVÁNÍ ZE LŽI OSTATNÍCH
VÍTE KOLIK DLUŽÍTE
Původní sliby ODS dělá pravý opak, zadlužuje občany stále více.
Český státní dluh ke konci roku 2023 vzrostl na 3,111 bilionu korun. O rok dříve to bylo 2,895 bilionu korun, informovalo dnes ministerstvo financí. Na každého Čecha tak teoreticky připadá dluh 285.879 Kč. Obsluha státního dluhu vyšla na 68,3 miliardy korun, meziročně o 18,6 miliardy korun víc. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) se státní dluh snížil na 42,3 procenta HDP z loňských 42,7 procenta.
KDO VYDĚLÁVÁ
V ČECHÁCH VYDĚLÁVAJÍ
CIZÍ NADNÁRODNÍ SPOLEČNOSTI
CIZÍ NADNÁRODNÍ ŘETĚZCE ( POTRAVINY A PRŮMYSLOVÉ ZBOŽÍ)
CIZÍ SPOLEČNOSTI VE STAVEBNICTVÍ A VÝROBNÍ PODNIKY
CIZÍ BANKY A NEBANKOVNÍ INSTITUCE
EXEKUTOŘI, PODVODNÍCI A NEPLATIČI DANÍ
- PODNIKATELÉ PŘISÁTÍ NA VEŘEJNÝCH ROZPOČTECH A POLITICÍCH
VÝVOJ ZADLUŽOVÁNÍ
Fiskální ukazatele státního dluhu a salda státního rozpočtu (v mld. Kč)
Ekonomové bijí na poplach, vláda ČR uvádí ucelená data do roku 2021, katastrofální dluhy, které vláda enormně navyšuje budou už dnes decimovat národní hospodářství desítky let a podle posledních informací není se zadužováním zdaleka konec.
Stále více přibývá nespokojených lidí, v Praze se opakují demonstrace, lidé volají po demisi vlády Petra Fialy z ODS.
| rok | státní dluh | saldo státního rozpočtu | HDP | premiér, jehož vláda schválila státní rozpočet na daný rok | ministr financí, který sestavoval státní rozpočet na daný rok | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| nominální | podíl HDP | změna podílu HDP | výdaje na obsluhu | nominální | podíl HDP | změna podílu HDP | ||||
| 1993 | 158,8 | 13,2 % | – | 14,34 | 1,1 | 0,1 % | – | 1205 | Václav Klaus I (ODS, KDU-ČSL, KDS, ODA) | Ivan Kočárník (ODS) |
| 1994 | 157,3 | 11,4 % | -1,7 p. b. | 13,68 | 10,4 | 0,8 % | +0,7 p. b. | 1376 | ||
| 1995 | 154,4 | 9,7 % | -1,8 p. b. | 13,27 | 7,2 | 0,5 % | -0,3 p. b. | 1596 | ||
| 1996 | 155,2 | 8,5 % | -1,2 p. b. | 14,04 | -1,6 | -0,1 % | -0,5 p. b. | 1829 | ||
| 1997 | 173,1 | 8,8 % | 0,3 p. b. | 17,59 | -15,7 | -0,8 % | -0,7 p. b. | 1971 | Václav Klaus II (ODS, KDU-ČSL, ODA) | Ivan Kočárník (ODS), Ivan Pilip (ODS) |
| 1998 | 194,7 | 9,0 % | +0,2 p. b. | 18,54 | -29,3 | -1,4 % | -0,6 p. b. | 2157 | Josef Tošovský (poloúřednická) | Ivan Pilip (ODS/US) |
| 1999 | 228,4 | 10,1 % | +1,1 p. b. | 16,10 | -29,6 | -1,3 % | +0,0 p. b. | 2253 | Miloš Zeman (ČSSD) | Ivo Svoboda (ČSSD) |
| 2000 | 289,3 | 12,1 % | +2,0 p. b. | 17,38 | -46,1 | -1,9 % | -0,6 p. b. | 2386 | Pavel Mertlík (ČSSD) | |
| 2001 | 345,0 | 13,4 % | +1,3 p. b. | 17,61 | -67,7 | -2,6 % | -0,7 p. b. | 2579 | Jiří Rusnok (ČSSD) | |
| 2002 | 395,9 | 14,7 % | +1,3 p. b. | 18,90 | -45,7 | -1,7 % | +0,9 p. b. | 2691 | ||
| 2003 | 493,2 | 17,5 % | +2,8 p. b. | 21,54 | -109,1 | -3,9 % | -2,2 p. b. | 2823 | Vladimír Špidla (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) | Bohuslav Sobotka (ČSSD) |
| 2004 | 592,9 | 19,3 % | +1,8 p. b. | 26,77 | -93,7 | -3,0 % | +0,8 p. b. | 3079 | ||
| 2005 | 691,2 | 21,0 % | +1,8 p. b. | 25,33 | -56,3 | -1,7 % | +1,3 p. b. | 3286 | Stanislav Gross (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) | |
| 2006 | 802,5 | 22,7 % | +1,7 p. b. | 31,51 | -97,6 | -2,8 % | -1,0 p. b. | 3531 | Jiří Paroubek (ČSSD, KDU-ČSL, US-DEU) | |
| 2007 | 892,3 | 23,1 % | +0,4 p. b. | 33,98 | -66,4 | -1,7 % | +1,0 p. b. | 3860 | Mirek Topolánek (ODS) | Vlastimil Tlustý (ODS) |
| 2008 | 999,8 | 24,7 % | +1,6 p. b. | 37,53 | -20,0 | -0,5 % | +1,2 p. b. | 4043 | Mirek Topolánek (ODS, KDU-ČSL, SZ) | Miroslav Kalousek (KDU-ČSL) |
| 2009 | 1178,2 | 29,8 % | +5,1 p. b. | 44,13 | -192,4 | -4,9 % | -4,4 p. b. | 3954 | ||
| 2010 | 1344,1 | 33,7 % | +3,9 p. b. | 35,62 | -156,4 | -3,9 % | +0,9 p. b. | 3993 | Jan Fischer (úřednická) | Eduard Janota (nestr.) |
| 2011 | 1499,4 | 36,9 % | +3,2 p. b. | 44,97 | -142,8 | -3,5 % | +0,4 p. b. | 4062 | Petr Nečas (ODS, TOP 09, VV/LIDEM) | Miroslav Kalousek (TOP 09) |
| 2012 | 1667,6 | 40,8 % | +3,9 p. b. | 41,06 | -101,0 | -2,5 % | +1,0 p. b. | 4089 | ||
| 2013 | 1683,3 | 40,6 % | -0,2 p. b. | 50,56 | -81,3 | -2,0 % | +0,5 p. b. | 4143 | ||
| 2014 | 1663,7 | 38,3 % | -2,4 p. b. | 48,29 | -77,8 | -1,8 % | +0,2 p. b. | 4346 | Jiří Rusnok (úřednická) | Jan Fischer (nestr.) |
| 2015 | 1673,0 | 36,2 % | -2,1 p. b. | 45,08 | -62,8 | -1,4 % | +0,4 p. b. | 4625 | Bohuslav Sobotka (ČSSD, ANO, KDU-ČSL) | Andrej Babiš (ANO) |
| 2016 | 1613,4 | 33,6 % | -2,5 p. b. | 40,38 | 61,8 | 1,3 % | +2,6 p. b. | 4797 | ||
| 2017 | 1624,7 | 31,8 % | -1,8 p. b. | 39,43 | -6,2 | -0,1 % | -1,4 p. b. | 5111 | ||
| 2018 | 1622,0 | 30,0 % | -1,8 p. b. | 40,62 | 2,9 | 0,1 % | +0,2 p. b. | 5411 | Andrej Babiš (ANO) | Alena Schillerová (ANO) |
| 2019 | 1640,2 | 28,3 % | -1,7 p. b. | 39,40 | -28,5 | -0,5 % | -0,6 p. b. | 5791 | Andrej Babiš (ANO, ČSSD) | |
| 2020 | 2049,7 | 35,9 % | +7,6 p. b. | 39,97 | -367,4 | -6,4 % | -6,0 p. b. | 5709 | ||
| 2021 | 2465,7 | 40,4% | +4,5 p. b. | 42,00 | -419,7 | -6,9 % | -0,5 p. b. | 6109 | ||
| 2022 | 2894,8 | 42,7% | +2,3 p. b. | 49,7 | -360,4 | -5,3 % | +1,6 p. b. | 6786 | Petr Fiala (SPOLU, PirStan) | Zbyněk Stanjura (ODS) |
| 2023 | 3111,0 | 42,3% | -0,4 p. b. | 68,3 | -288,5 | |||||
JAK TO VYŘEŠIT
Sledovat a ověřovat si pravdivost zpráv
Nesledovat média, která neinformují objektivně
Navštívit politika, který u Vás chce kandidovat
Více se zajímat o veřejné věci
Znát politiky, hlavně to, co prosazují
Chodit k volbám a neležet doma
Aktuálně
Premiér
Členové
Současní politici vytváří astronomické dluhy, které budou svými úroky dlouhá léta decimovat českou ekonomiku. Nejspíš by takové dluhy nikdo nepřál ani svému nepříteli, ale vláda Petra Fialy z (ODS) už nemá co privatizovat, tak žije na dluh nás všech. O hospodaření se vůbec mluvit nedá, spíš o rabování a zadlužování bez mandátu občanů. Lstivá ODS prostřednictví Fialy dluhy lidem neslibovala, byla to prosperita a budoucnost. Fiala bude nejspíš historiky označen jako největší populista a lhář, který činil pravý opak, toho co voličům sliboval.
Pokud loni činily náklady na financování státního dluhu [úrokové výdaje] 49,7 miliardy korun, letos podle odhadu ministerstva financí už dosáhnou 69 miliard korun. Což potvrdil i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Příští tok vyjdou už na cca sto miliard korun. Ale zpátky k letošnímu roku.
Česko bylo v posledních letech nejrychleji se zadlužující zemí EU a tento trend pokračoval i loni. Stát nedokáže získat výhody z nejnižší nezaměstnanosti v EU, protože ani příjmy z vysoké zaměstnanosti nedokážou pokrýt stále rostoucí výdaje státu. Udržení zaměstnanosti je tak zásadní pro snižování schodků. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok.
Český státní dluh se v pololetí zvýšil na 3,044 bilionu korun a poprvé tak překročil hranici tří bilionů. Od začátku roku dluh vzrostl o 149,6 miliardy korun. Míra zadlužení byla v pololetí 42,8 procenta hrubého domácího produktu, o 0,1 procentního bodu vyšší než na konci loňského roku. V pátek o tom informovalo ministerstvo financí. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh 280 574 korun.
- Zadlužení Evropské unie se v prvním čtvrtletí snížilo na 83,7 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z 87,4 procenta HDP ve srovnatelném období loni. Ve své zprávě to v pátek uvedl unijní statistický úřad Eurostat. Zadlužení České republiky se naopak dál zvyšuje, v prvním čtvrtletí dosáhlo 44,5 procenta HDP, což zemi stále řadí k těm méně zadluženým evropským zemím. Nárůst o 1,7 procentního bodu oproti loňsku je ale v unii druhý největší.
- Hlavními držiteli českého dluhu jsou finanční instituce, které vlastní 65,5 % státních dluhopisů. Zásadními investory do českých dluhopisů jsou také nerezidenti držící 26 % dluhu. Jejich odklon od českých dluhopisů by vedl k makroekonomické nestabilitě, vyšší inflaci i slabší koruně. Výplaty úroků těchto cenných papírů směřují pryč z České republiky.
UPOZORNĚNÍ
Po nástupu pětokoaliční vlády pod vedením Petra Fialy z ODS, mnoho webů, které informovaly o státním dluhu zmizelo, nebo přestalo fungovat!
Připravujeme informace, které po nástupu pětikoalice zmizely z českého internetu.
Dluh 3, 2 biliónu do května 2024
Státní dluh se v průběhu 1. pololetí 2024 zvýšil z 3 110,9 mld. Kč na 3 207,1 miliardy. Kč, tj. o 96,2 mld. Kč, respektive o 3,1 %, přičemž vnitřní státní dluh vzrostl o 95,3 mld.
| ROK | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | |||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| STÁTNÍ DLUH CELKEM | 1 673,0 | 1 613,4 | 1 624,7 | 1 622,0 | 1 640,2 | 2 049,7 | 2 465,7 | 2 894,8 | 3 110,9 |
Roky změn hodnocení Česka u tří nejvýznamnějších ratingových agentur znázorňuje tato tabulka (hodnocení v zahraniční měně):[26]
| Rok | 1993 | 1994 | 1995 | 1997 | 1998 | 2002 | 2003 | 2005 | 2006 | 2007 | 2011 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Moody’s | Baa3 | Baa2 | Baa1 | Baa1 | Baa1 | A1 | A1 | A1 | A1 | A1 | A1 | A1 | Aa3 | Aa3 | Aa3 | Aa3 | Aa3 | Aa3 |
| Standard and Poor’s | BBB | BBB+ | A | A | A- | A- | A- | A- | A | A | AA-[p. 1] | AA- | AA- | AA- | AA- | AA- | AA- | AA- |
| Fitch | – | – | A- | BBB+ | BBB+ | BBB+ | A- | A | A | A+ | A+ | AA- | AA- | AA- | AA- | AA- | AA- | AA- |